Přeskočit na obsah
Klub

Kniha o dětství vašich dětí: začněte hlasem, ne klávesnicí

Kniha o dětství vašich dětí: začněte hlasem, ne klávesnicí

První z pěti částí série Kniha s knižním agentem. Další část: Co všechno můžete knižnímu agentovi dát.

Kniha o dětství vlastních dětí je jedna z nejčastějších knih, které nikdo nenapíše. Materiál na ni má každý rodič: tisíce fotek v telefonu, roky zpráv s prarodiči, pár videí, která se nikdy nedokoukala, a hlavně paměť, která ještě drží detaily, o kterých děti jednou budou chtít vědět. Chybí jediné – večery u klávesnice. A ty nepřijdou.

Tato série ukazuje, jak se taková kniha píše s knižním agentem: ne psaním, ale vyprávěním. Základ celé metody jsou dvě věci – hlasová zpráva a materiál, který agentovi dáte. Všechno ostatní z nich vyplývá.

Modelový příklad

Aby bylo vidět, jak to vypadá v praxi, provází celou sérii jedna modelová klientka. Říkejme jí Jana. Není to skutečná zákaznice a nic, co o ní píšeme, se nestalo – je to příklad složený z otázek, které rodiče kladou nejčastěji. Skutečná čísla, která v sérii uvádíme, pocházejí z jednoho reálného knižního projektu, na kterém jsme metodu vyvinuli, a vždy to u nich řekneme.

Jana má dvě děti, Emu (10) a Tomáše (7). Chce jim k osmnáctým narozeninám dát knihu o jejich dětství – ne fotoalbum, ale vyprávění o tom, jací byli, co říkali, co se doma dělo, když si to ještě nemohli pamatovat. Roky o tom mluví u večeří a s prarodiči. První stranu nenapsala nikdy.

Proč ta kniha ještě nevznikla

Ne proto, že by Jana neuměla psát. Proto, že první strana stojí večer, který nemá. Je 22:40, děti spí, nádobí je umyté a na to, aby si sedla a začala od začátku, jí zbývá přesně ta energie, která nestačí ani na jeden odstavec.

A když si přece sedne, narazí na druhý problém: neví, kde co je. Fotka z prvního dne ve školce je někde v roce 2019. Zpráva, ve které babička psala, že Tomáš řekl první celé slovo, je ve skupině, kterou by musela proscrollovat tři roky dozadu. Čtyřicet minut hledá a nenapíše nic.

Tohle není problém s psaním. Je to problém s vyhledáváním. Příběh je hotový – v hlavě, v telefonu, v krabici od bot. Chybí něco, co to všechno udrží najednou.

Co je knižní agent – a co není

Pokud jste používali ChatGPT, máte v hlavě model, který sem nesedí. Chatbot odpoví a zapomene. Zavřete okno a je pryč. Neumí otevřít vaše soubory, nepamatuje si minulé úterý a neumí udělat nic, zatímco spíte.

Knižní agent je pracovník s rukama, pamětí a rozvrhem.

ChatbotKnižní agent
PaměťZapomíná mezi rozhovoryTrvalá – každý fakt s datem a zdrojem
Vaše souboryVkládáte text ručněČte vaši složku přímo: fotky, PDF, exporty zpráv
Pracuje sámNikdyAno – podle rozvrhu nebo na zadání
Kde ho najdeteJen když otevřete oknoPíše vám na telefon, v Telegramu
Když se mýlíteSouhlasíOvěří to ve vašem archivu a řekne vám to

Ten poslední řádek je celý produkt. Chatbot vám napíše hezký odstavec o tom, jak Ema poprvé chodila. Agent prohledá vaše vlastní zprávy a videa a odpoví, kdy to opravdu bylo. K tomu se vrátíme ve čtvrté části.

První den: instalace, kterou děláme společně

Agent běží na vašem počítači, ne na cizím serveru. Proto se neinstaluje sám – instalaci uděláme společně, na jednom přibližně čtyřhodinovém setkání, a ještě ten den s ním mluvíte přes Telegram z telefonu. Nenastavujete nic.

Jana ten den udělá tři věci: ukáže, kde má fotky a videa, exportuje rodinnou skupinu ze zpráv (ve druhé části popíšeme přesně, co všechno se dá předat) a pošle první hlasovou zprávu. Všechno ostatní – čtení, třídění, paměť – je práce agenta.

Před prvním slovem: rozhovor o stylu

Ještě než agent napíše jedinou větu, vede s vámi rozhovor. Ne o příběhu – o hlasu. Sedm otázek:

  1. Které knihy máte rádi – ne podle žánru, podle pocitu. U které jste zapomněli, že čtete?
  2. Kterým autorům se to má podobat? Jeden stačí, tři jsou lepší.
  3. První osoba, nebo třetí? Minulý čas, nebo přítomný?
  4. Kolik má vypravěč vědět – všechno od první strany, nebo jen to, co jste věděli tehdy?
  5. Dlouhé kapitoly, nebo krátké?
  6. Co se v knize nikdy nesmí objevit?
  7. Pro koho to je?

Jana odpoví: první osoba, přítomný čas, krátké kapitoly, aby se daly číst po jedné před spaním. Vypravěčka ví jen to, co věděla tehdy. Nikdy: cizí děti jménem. Pro koho: pro Emu a Tomáše, až jim bude osmnáct – a pro nikoho jiného, dokud to nedovolí.

Z odpovědí a z knih, které Jana vyjmenovala, vznikne soubor pravidel: jak se otevírá kapitola, kde končí scéna, kdy se vysvětluje a kdy se mlčí. Ten soubor se potom uplatní na věty, které její oblíbení autoři nikdy nenapsali. Proto žádné dvě knihy psané touto metodou nezní stejně.

První hlasová zpráva z auta

Večer po instalaci jede Jana autem od rodičů. Dvacet minut cesty. Stiskne mikrofon a vypráví o jednom dni: o tom, kdy Ema poprvé usnula ve školce bez pláče a učitelka jí to napsala na lístek, který má dodnes v peněžence.

Jedna zpráva, jedna událost. To je jediný návyk, který se vyplatí držet.

Než zaparkuje, je zpráva přepsaná doslova, rozdělená na jednotlivé fakty, každý s datem, pokud se dá určit, a založená tam, kde ji za rok najde. A přijdou otázky zpět: Kolik bylo Emě let? Bylo to v září, když nastoupila, nebo později? Máte ten lístek vyfocený? Kdo ji ten den vyzvedl?

Jana neodpoví hned. Odpoví ve středu, z parkoviště před obchodem. To stačí.

Co bude příště

Ve druhé části projdeme, co všechno se dá agentovi předat – od exportu rodinné skupiny přes fotky, které opravdu čte, až po jedno poctivé omezení, které je dobré znát předem: Co všechno můžete knižnímu agentovi dát.

Chcete to vidět naživo

Podívejte se, jak knižní agent funguje – všechno je na jedné stránce. Pokud chcete vidět, jak vypadá hlasová zpráva, ze které vznikne záznam, domluvte si nezávazný 30minutový hovor s ukázkou. A pokud si to chcete nejdřív prohlédnout z dálky, v naší komunitě na Discordu běží živé demo.